CestyAbez konce, co maj svůj rád
a klukyH7blázny, co uměj si hrát
a holkyDcopatý s řemínkem ve vlasech,
jak mám A rád.
Jak je mně cizí protivnej svět,
barevnejch světel a řev diskoték,
hučících ulic a špinavejch hospod,
kde člověk člověkem není snad.
R.:
APo lese vítr s kouřem vál,
písničku smutnou ve skalách hrál
o touze přežít náš podivnej svět tak, jak by sis přál.
Řeky stočený okolo měst,
palce zalomený bez velkech gest,
a ohně s hranicí větší než dům,
jak mám rád.
Cesty bez konce, co maj svůj řád,
a kluky-blázny, co uměj si hrát,
a holky copatý s řemínkem ve vlasech,
jak mám rád.
R.:
|