Jsem už dost starý na to, abych podléhal trendům, které nesnáším, říká zpěvák a skladatel Lešek Semelka. Vzpomíná na spolupráci s Radimem Hladíkem i Karlem Gottem a tvrdí, že bohatýrské koncertní šňůry, které zažil se skupinami Cardinals, Bohemia, Blue Effect anebo S.L.S., by dnešní muzikanti těžko vydrželi.
Na které vaše skladby dnešní publikum reaguje nejvíc? Se mnou je to trošku složitější – moje minulost je Blue Effect, ve kterém jsme dělali poměrně složitou artrockovou muziku, a zároveň jsem mimo Blue Effect dělal taky jednodušší písničky. To znamená, že kdybych hrál jenom věci ze svého posledního artrockového alba Čas vlků z roku 2011, pak by padesátileté šedesátileté holky, co tam přišly s očekáváním, že jim zahraju Šaty z šátků, Jména, Jsi prostě nejlepší a podobně, byly smutné. A to se svým vztahem k ženskému pohlaví nemohu dopustit, takže artrockový koncert proložím i těmihle písničkami, aby si každý přišel na své. Na mě chodí lidi, o nichž vím, že na mě chodili i před 30 nebo 40 lety, prostě ti věrní. Těžko ostatně můžu dnes nějak masově zaujmout mladší.
Když jsme se v Berlíně účastnili Mezinárodního festivalu mládeže a studentstva, všechno to tam pí***lo hlava nehlava – to byl normální rockfest!
Lešek Semelkazpěvák a skladatel
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
