Album "Verbalia" vznikalo několik let, do jeho přípravy zasáhla i vážná nemoc. Možná i právě proto tak akorát temný závoj skrývá spoustu světla a naděje. A to je příjemně osvěžující. Desetiskladbové dílo je v jádru koncepční cestou na titulní imaginární místo, kde "slova mají svou vlastní existenci a živoucí sílu", jak v popisuje sama kapela, přesněji řečeno hudební projekt.

Jádro Petroleum - Ivo Plaček a Aleš Hrnčál - se na nahrávce obklopilo spoustou hostů, mimo jiné exčleny Master's Hammer Janem Přibylem a Miroslavem Valentou, smyčcovým triem, hráčem na varhany a dalšími muzikanty.

Aranže jsou tu tak patřičně velkolepé a deska sebejistě plave ve vodách doom i gothic metalu, rámec alba, do dvou dílů rozčleněná "House of the Lost Souls", nezastře inspiraci folkovými motivy. Zní tu growl i ženské vokály, střídá se čeština, angličtina i španělština, dojde dokonce na latinu.

A tady narážíme na problém, který se dá možná z výše uvedeného vytušit - kolekce úplně nedrží pohromadě. Nakonec v paměti uvízne několik skladeb (již úvodní rámcová "House of the Lost Souls", hymnická "Daniel", svižná "Mephisto"), jako celek se však poněkud drobí. A k celistvosti zrovna nepřispívá ani střídání jazyků, které úplně nedává smysl. A v případě až dryáčnické "Alexandra" vyvolává kontrast se vznešenou latinou hodně vysoko pozvednuté obočí.

Být "Verbalia" celá v angličtině, je to minimálně o bod více. Instrumentálně jde o propracované dílo plné velkolepých melodií, solidně vystavěných riffů a slušné atmosféry. Jako celek je ale velice vratké a působí spíše jako výběr singlů různé úrovně - výborných, ale bohužel i dost zaměnitelných.