Na Berlin Festivalu vystoupí Moderat, Woodkid, Mount Kimbie nebo Crystal Castles

17. 6. – V Brně od 18:00 v knihkupectví Martinus budou moderátoři podcastu Lit Jan Dlouhý a Eva Soukeníková zpovídat spisovatelku Kláru Kubíčkovou a publicistu Michala Kašpárka.

27. 6. – Bourání bude letos na nominačním večeru České ceny za architekturu v Holešovické tržnici. Hosté podcastu budou s moderátorkou Karolínou Vránkovou debatovat o budoucí podobě holešovické tržnice.

3.7. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Čelisti navštíví filmový festival v Karlových Varech.

9. 7. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ČRo Wave x GHMP // Opulence BAROQUE POP: Radio Wave v areálu barokního Trojského zámku během léta prozkoumá, jak se nás hudba snaží rozptýlit v aktuálních krizích.

29. - 31. 7. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Na Letní filmové škole v Uherském Hradišti se můžete těšit na živé nahrávání podcastů Balanc, Buchty, Lit a Čelisti.

Letošní slezina Čelistní crew ve složení Aleš Stuchlý a Vít Schmarc – tradičně doplněná o čpavé hudební covery Filipa Černého – proběhne zároveň v duchu bilancování i futurismu. Moderátoři podcastu zavzpomínají třeba na jejich nejstrašnější zážitky z Filmovky. Buchty i letos na Letní filmové škole v Uherském Hradišti představí oblíbený girl talk Ivany Veselkové a Zuzany Fuksové.

Na Filmovce budete moct navštívit i živé natáčení podcastu Balanc, který je na Radiu Wave zasvěcený duševnímu zdraví, sebepoznání a dobrým vztahům. Moderuje Petr Bouška.

A s moderátory podcastu Lit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Janem Dlouhým a Evou Soukeníkovou můžete přijít probrat, jestli bychom měli srovnávat filmy a knihy a jestli nemáme prostě na filmy koukat a knížky číst…

30. 7. – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠ČRo Wave x GHMP // Opulence HEDONISTIC RAP: Wave v areálu barokního Trojského zámku během léta prozkoumá, jak se nás hudba snaží rozptýlit v aktuálních krizích.

2. - 3. 8. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Ondřej Šebestík se svým magazínem Podhoubí o přírodě, životním prostředí a všech cestách k šetrnému životu vyrazí na Besedu o Bigbítu v Tasově.

Pro všechny aktuální informace sledujte náš Facebook a Instagram.

Výzkumníci sledovali sloní „troubení“ zaznamenané v keňské národní rezervaci Samburu a v národním parku Amboseli mezi lety 1986 až 2022. Pomocí algoritmu strojového učení identifikovali 469 různých volání, z nichž 101 slonů volání vydalo a 117 přijalo. Podle nové studie na sebe sloni volají individuálními jmény, která si pro své druhy vymýšlejí. A nejen, že sloni používají specifické vokály pro každého jedince, ale také rozpoznají a reagují na volání určené jim, zatímco volání určená ostatním ignorují. To podle hlavního autora studie Michaela Parda naznačuje, že sloni dokážou určit, zda bylo volání určeno jim, pouhým zaslechnutím volání, i když je vytrženo z původního kontextu.

Sloni vydávají širokou škálu zvuků od hlasitého troubení až po jemné zvuky, které lidské ucho neslyší. Sloni vydávají tyto specifické zvuky v nejrůznějších kontextech – od pozdravu členů rodiny přes utěšování mláděte až po udržování kontaktu s příbuznými na velké vzdálenosti.

Ne v každém sloním volání bylo použito jméno, pokud se však jména ozývala, bylo to často, když sloni volali na velkou vzdálenost. Častěji taky dospělí sloni volali ty mladé. To podle výzkumníků může znamenat, že naučit se tento zvláštní talent může být náročné a trvá to roky.

Výzkumníci pak v terénu zjišťovali, zda 17 slonů může rozpoznat svá vlastní jména. Když jim přehráli nahrávku, na které jeho přítel nebo člen rodiny volal své jméno, zvíře reagovalo pozitivně a „energicky“. Ten samý slon byl taky mnohem méně nadšený, když mu přehráli jména ostatních.

Celý výzkum naznačuje, že sloni a lidé jsou jediní živočichové, kteří pro sebe vymýšlejí „libovolná“ jména, a nekopírují zvuk příjemce. Už dřív bylo prokázáno, že na sebe volají i delfíni a papoušci. Na rozdíl od slonů a lidí ale pouze napodobují zvuky ostatních a jména nevymýšlejí. Podle Franka Popea, ředitele organizace Save the Elephants toho mají sloni a lidé spoustu společného a současný objev je jenom začátek.

Akvakultura, známá také jako vodní farmaření, je pěstování vodních organismů – například ryb, korýšů, měkkýšů, řas a vodních rostlin – v kontrolovaném prostředí. V takovém prostředí nehrozí vylovení některých ohrožených druhů ryb, jako tomu je u tradičního rybolovu. Její kritici ale varují, že akvakultura může poškodit životní prostředí a dostat do volné přírody nemoci a invazivní druhy. V případě úniku jen několika málo exemplárů dochází k jejich rozšíření ve vodách, kam nepatří. V nich pak nemají přirozené nepřátele a silně tak narušují ekologickou rovnováhu. FAO ale doplňuje, že tomu lze zabránit vhodnou regulací a monitorováním.

Podle Manuela Barange, vedoucího oddělení rybolovu a akvakultury FAO jsou ryby vhodnou ekologičtější alternativou. Oproti suchozemským zvířatům má jejich chov menší dopad na životní prostředí. Zároveň jsou vodní živočichové pro miliony lidí na celém světě důležitým zdrojem bílkovin.

Přibližně 90 % vodních živočichů, kteří jsou chováni nebo loveni, je určeno pro lidskou spotřebu. Zbytek se využívá k jiným účelům, například jako krmivo pro jiná zvířata nebo rybí tuk.

Podle posledních údajů však bylo v roce 2021 označeno 37,7 procenta rybích populací v mořských rybolovech za přelovené, což znamená, že jsou loveny rychleji, než se stíhají přirozeně obnovovat. To způsobuje jejich pokles a ohrožení. Tento trend nepřetržitě roste od roku 1974, kdy bylo přelovených jen deset procent populací, dodala FAO. Mezi nejčastější ryby, které se loví ve světových oceánech, mořích, řekách, jezerech a rybnících, patří sardel peruánská, tuňák pruhovaný a aljašský mník.

Podle agentury Associated Press má půst jediné pravidlo: Udělejte si seznam nepotřebných věcí, za které nebudete po určitou dobu utrácet, a dodržujte ho. Nepotřebné věci mohou pro každého vypadat jinak. Někdo se může vzdát rychlého občerstvení, někdo může začít místo autem jezdit na kole.

Jednou z účastnic výzvy je kreativní ředitelka Elysia Beman z Brooklynu. Ta se rozhodla, že musí radikálně změnit své výdajové návyky poté, co se jí nahromadila sbírka značkového oblečení, a na kreditní kartě se objevil pětimístný dluh. Její slib nenakupovat zahrnoval zákaz nákupu nového oblečení i pořizování make-upu a vlasových přípravků, dokud ji nedojdou ty, co má. Omezila i společenské akce, na kterých se musí platit vstupné.

Omezením nákupů můžete nejen ušetřit peníze, ale i životní prostředí. Omezení zavedené na kosmetiku vás přiměje k tomu, abyste spotřebovali to, co už máte. Výsledkem je méně odpadu a méně cest do obchodu. Stejně tak se mnohem lépe můžete vyhnout i tzv. „fast-fashion“. Půst vám taky může pomoct od impulzivních nákupů. A přinese vám lepší pohled na to, co opravdu potřebujete.

Pokud se chcete půstu zúčastnit je podle CBS News důležité najít své slabiny. Co pravidelně kupujete a je to zbytečné, nebo nezdravé? Potom si musíte stanovit nějaká pravidla. Můžete se vyhnout nákupu nepotřebných věcí po dobu jednoho týdne, jednoho měsíce nebo jednoho roku. Nebo můžete zkusit úplně jiný přístup. A podle toho si stanovte i své cíle.

Zbytečné nakupování také podle CBS mohou často podnítit reklamy a influenceři na sociálních sítích. Je tedy na zváženou, jestli si nedat pauzu i od nich. Jakmile se vydáte na cestu spoření, pravděpodobně zaznamenáte spoustu nečekaných výdajů. Pokud se vám občas něco nepovede, je to v pořádku. Buďte k sobě při budování tohohle nového návyku laskaví.

Na trh přichází každý rok víc než 1 000 nových chemických látek a sloučenin, které je potřeba otestovat. Podle profesora toxikologie na Johns Hopkins University v USA Thomase Hartunga by vyškolené systémy umělé inteligence mohly být schopny určit toxicitu nové chemické látky bez nutného testování.

Systémy umělé inteligence samozřejmě nejsou v určování chemické bezpečnosti dokonalé. Jedním z problémů je jev známý jako „data bias“. Ten může přicházet v moment, kdy systém umělé inteligence a jeho algoritmy byly vyškoleny na základě zdravotních údajů převážně jedné etnické skupiny. Hrozí pak, že její výpočty nebo závěry se nebudou zcela vhodné pro osoby z jiného etnického prostředí.

Profesor Hartung ale upozorňuje, že i testování na zvířatech může být stejně zavádějící. Například lék na artritidu Vioxx prošel fází testování na zvířatech. Ale po následném testování na lidech byl nakonec stažen z prodeje. Studie totiž ukázaly, že dlouhodobé užívání vede ke zvýšenému riziku infarktu a mrtvice. Pokud látka projde testy na zvířatech, testuje se na lidech. A pokud testovaná skupina nebude dost diverzifikovaná, zmiňovaný „data bias“ může přijít i při „manuálním“ testování.

Jedním z projektů umělé inteligence, který se snaží nahradit budoucí testování na zvířatech, je AnimalGAN. Cílem softwaru, který vyvinul americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, je přesně určit, jak by krysy reagovaly na danou chemickou látku. Umělá inteligence byla vyškolena na základě údajů od 6 442 skutečných potkanů v 1 317 scénářích ošetření.

Podobně pracuje mezinárodní projekt s názvem Virtual Second Species. Vytvořil virtuálního psa s umělou inteligencí, který je trénován na základě údajů z historických výsledků testů na psech.

„Hněv byl démonizován zejména u žen,“ uvedla organizátorka setkání Mia Banducciová na svém kanálu Mia Magik na YouTube.

Sezení začíná dechovými cvičeními a poté účastníky vybízí k uvolnění skrytých emocí a hněvu. „Váš duch je sopka, nechte se vybuchnout!“ Banducciová křičí na účastníky a její hlas postupně přehlušují zvuky křiku a úderů holí. Některé ženy začínají nekontrolovatelně vzlykat. Jiné klečí na zemi a pokrývá je bláto. Pár z nich mělo dokonce na rukou řezné rány a modřiny.

Rituál vzteku měl na TikToku a YouTube velký ohlas, některá videa získala více než 39 000 lajků. „Doslova jsem se rozbrečela, když jsem to viděla, potřebuju to,“ uvedla na sociální siti jedna ze sledujících.

Před pár lety se Kimberly Helmusová poprvé zúčastnila Rituálu vzteku po svém rozvodu. Od té doby si tuto zkušenost zopakovala ještě dvakrát. „Je to opravdu místo, kde můžete být divokou ženou a nikdo se na vás nebude dívat jinak než s láskou, přijetím a péčí,“ řekla Helmusová.

Banducciová provádí rituály vzteku již několik let ve Skotsku a tento trend se začal šířit po celém světě. Vztekat se na organizované akci však není levné. Pobyt, jehož součástí je i rituál, vyjde na 2 až 4 tisíce dolarů (asi 45 až 90 tisíc korun). Poměrně vysoká cena vyvolala na sociálních sítích smíšené reakce.

Významným aspektem rituálů vzteku je tzv. terapie prvotním křikem, který v 70. letech 20. století vyvinul psycholog Arthur Yanov s cílem uvolnit potlačené trauma. Podle psycholožky Stephanie Sarkisové mohou být rituály vzteku katarzní, nejsou však vhodné pro každého. Podle ní může být pro některé lidi přínosnější praktikovat uklidňující strategie, jako je hluboké dýchání, chůze nebo poslech meditační hudby.

Silný tropický cyklon Ilsa, který zasáhl ostrov Bedout v západní Austrálii v minulém roce, měl na svědomí pokles několika tamních populací mořských ptáků. A to o alarmujících 80 – 90 procent.

Studie publikovaná v časopise Communications Earth & Environment zjistila, že tato úroveň ztrát by mohla být pro populace mořských ptáků neudržitelná. Pravidelnost a intenzita cyklónů se v důsledku globálního oteplování zvyšuje. Extrémní vítr, silné deště a obrovské vlny narušují hnízdní cykly mořských ptáků. Populace ptáků mají přitom zásadní význam pro udržení tropických útesů a vědci varují, že jejich úbytek by mohl způsobit další tlak na ekosystémy.

Hlavní autorka studie Jennifer Laversová řekla: „Je to alarmující. Bedout je sice jen malý ostrov v odlehlé oblasti Austrálie. Z toho, co se tady stalo, se ale můžeme hodně naučit. V mžiku jsme přišli o více než 20 000 zvířat,“ dodala. „Průzkumy ostrova v průběhu tří měsíců jasně ukazují, že obnova bude pomalá a pravděpodobně ji přeruší další cyklon,“ vysvětlila.

Populace mořských ptáků jsou životu v oblastech s výskytem cyklónů přizpůsobené. Vyšší četnost i síla bouří, způsobené změnou klimatu, ale bude mít vliv na schopnost ptačích kolonií se zotavit.

Vodopád je hlavní turistickou atrakcí v severní a střední části čínské provincie Henan. Park má hodnocení AAAAA - nejvyšší, které ministerstvo kultury a cestovního ruchu v zemi turistickým atrakcím uděluje.

Zdroj vody ve vodopádu, který je na webových stránkách parku popisován jako „Mléčná dráha letící dolů“, se objevil na videu na čínských sociálních sítích. Je na něm vidět potrubí, které přivádí vodu k 314 metrů vysokým vodopádům. Ukazuje, že úchvatný vodopád není tak autentický, jak se návštěvníci dosud domnívali.

Vedení horského parku na video reagovalo a vysvětlilo, že změny v období sucha si vyžádaly dodatečné posílení vodopádů. „Chtěli jsme zaručit, aby se v každém ročním období vodopád předvedl veřejnosti ve svojí nejkrásnější podobě,“ uvedli a dodali, že vodopád prošel „pouze drobným vylepšením v období sucha“.

Zatímco video mnoho lidí v Číně šokovalo, jiní na sociálních sítích reakci parku ocenili. „Pramen vodopádu stejně není to, na co se lidé přišli podívat“, uvedl jeden z uživatelů sítě Weibo. Zaznívá ale i kritika. „Je to neúcta k přírodnímu řádu a neúcta k turistům,“ napsal další z uživatelů Weibo. „Jak by se toto mohlo ještě nazývat vodopádem č. 1,“ komentoval další uživatel.

Není to poprvé, co se v Číně používají umělá opatření, aby se trochu pomohlo slavným vodopádům. Vodopád Huangguoshu v jihozápadní čínské provincii Guizhou také trpěl v období sucha. V roce 2004 proto místní správa nechala postavit přehradu, která má zajistit vodopádu plynulý průtok vody.

Castor uvedl, že během jízdy spadlo několik krup o velikosti baseballového míčku, včetně jedné, která mu rozbila čelní sklo.

Předpokládá se, že tato mohutná kroupa je novým rekordem amerického státu Texas, který překonává 16,25 centimetrový exemplář nalezený v roce 2021 ve městě Hondo. Musí to ještě potvrdit skupina výzkumníků, jejíž součástí je i klimatolog státu Texas.

Největší dosud zaznamenaná kroupa ve Spojených státech měla údajně průměr asi 28 cm a vážila téměř přes 900 gramů. Podle Národního centra pro informace o životním prostředí byla objevena v červenci 2010 poblíž města Vivian v Jižní Dakotě.